Zápis sedmý - Patos s příchutí sentimentu

5. února 2014 v 11:40 | Till
Úvodem zmíním, že odbíhám od práce na již proklínané kapitole. Nacházím se v krmě nesoucí vskutku invenční název Plán B, čekám, až se mi vylouhuje čaj z kdovíčeho a snažím se zklidnit bití srdce, jež už přibližně patnáct hodin odmítá ubrat na tempu.
Nyní mě poněkud mrzí, že je toto skladiště určené pouze asociacím, jež se týkají pouze mého pofiderního literárního pokusu. Krajina hnusu, v níž se nacházím, by jistě poskytla sdostatek příležitostí k tvorbě patetických aforismů. Má Vrba žel Satan nebere telefon, takže k témuž možná s postupem času přeci jen dojde.
Když už jsem nakousl to patetično, před několika minutami mě konečně napadl název titulu, při jehož vyřčení mi nenaskakuje husí kůže (špatná husí kůže). Hned vysvětlím.
Ehm, první pracovní název zněl: Ambivalence - Nájemný zabiják… blablabla. To druhý, ten se mi doopravdy povedl: V popel dějin (brr). Třetím názvem jsem chtěl své dílo titulovat takto: Řetěz padlých (četl jsem tou dobou Malazskou knihu padlých a tudíž nepřipadalo v úvahu, aby se v názvu neobjevilo slovo padlí). Počtvrté to byly osudy padlých (Erikssonovi knihu jsou dlouhé).
Přednášel jsem onehdy tyto návrhy jednomu člověku, jehož erudici si nedovoluji a nechci zpochybňovat. Pokaždé řekl: No… Moc patetické.
A pad přišel den, vskutku ohavný den (výš zmíněný má v této epizodce jistou nepostradatelnou úlohu), totiž dnešek a tato chvíle. Zkrátka jsem si řekl dost a svou knihu jsem nazval prostě Patetickou hrou. Takto můj milý příteli, je určitá míra patosu deklarována, slíbena a... do píče s tebou!
Ale! Vrba už je na lince.

Publikováno takříkajíc den poté.

Till
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama