Zápis čtvrtý - Souboj

31. ledna 2014 v 22:35 | Till
Skutečně nemohu jinak, než provést další zápis ještě téhož dne, jako již v pořadí třetí. Motivací mi není touha publikovat, spíše bych rád začerstva popsal nové pocity, jež vyplynuly z mé práce.
Po množství převážně dialogového textu jsem se propracoval ke vskutku transparentní scéně, kteroužto mi bylo radostí redigovat. Klasická scéna, osamělá ulička, boj na meče, pocity, krev, porážka a pocit triumfu. Musím říci, že v již sepsaném materiálu není tato scéna jedinou tohoto druhu, ale právě tuto mám (dámy a pánové) zřejmě ze všech nejraději. O to více, že jsem si na ni při svém psaní dovedl, jak se patří počkat.
Narážím zde na klasický problém. Toto je přesně jedna z těch scén, kvůli které se jedinec rozhodne sepsat povídku, neřkuli novelu, či rovnou knihu. Jistěže to není kdovíjaký základ pro dobrou práci, ale na druhou stranu chápu každého, koho toto nutkání dovedlo ke psaní.
Můj příběh začal přesně jednou takovouto bojovou scénou. Mrhal jsem tehdy svým časem na jakési rodinné oslavě a hlavou mi běžel obraz dvou machistických zabijáků. Za ten večer jsem prožil každé seknutí, uklouznutí, byl jsem sto vytesat výrazy tváří těch dvou potýkajících se jedinců do kamene. A cestou domů už mi hlavou běžely dialogy mezi vítězem a poraženým, odlehlá usedlost… mučení (ach, někdy to musím použít).
Nuže, hned druhý den jsem si otevřel dokument aplikace Word a začal přenášet ten epický souboj na elektronický papír. Ten dokument už není na světě, práce to byla vskutku příšerná. Což o to. Dobře popsaný souboj je sice trochu málo, ale emocí a látky na krátkou povídku obsáhne sdostatek. To bych ale nesměl to čiré vzrušení z boje prokládat osobními důvody, reminiscencemi a vůbec vší tou vatou, kterou nezkušený pisatel (jímž jsem stále) zabíjí podstatu svého díla.

Takže dnes tu budeme mít i nějaké to moudro. Souboje jsou výborným zpestřením, které baví jak spisovatele, tak čtenáře (sexuálním scénám se budu věnovat někdy jindy). Neměly by však být hlavním námětem pro další tvorbu. Souboj musí vzejít z nějakého jasně daného důvodu, ale nevymýšlejte si narychlo slátané důvody jenom proto, aby si dva (nejen) urostlí kolohnáti mohli rozbít rypák. Příběh na tomto postavený nebude v devadesáti procentech případů stát za nic. Jako ten můj…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama